Je březen. Zatímco na jihu ostrova se dá téměř každý den koupat a slunit na pláži, sever je drsnější. Počasí je promněnlivé. A tak i pobyt v jurtě má své výzvy.
Po hodině a tři čtvrtě cesty dvěma autobusy z Puerto de Mogán přijíždím do El Altillo, kde mě na zastávce vyzvedává milý a trochu zrychlený chlapík. K mému překvapení mluví skvěle anglicky. Jedeme do El Palmital nedaleko přírodní rezervace Los Tilos.
Přijíždíme na pozemek a dává mi krátkou tour. Má tu pár záhonků, kde si pro sebe pěstuje vlastní zeleninu a experimentuje se samočistícím rybníčkem. Je vidět, že do eko farmaření je zcela zapálený a vyzná se, jak ve správném stravování, tak ve stavění jurt. Prý šil jednu pro alternativní školku na Tenerife.
Milý chlapík se jmenuje Antonio. Má syna, který je právě u jeho matky a tak jsme na farmě jen my sami dva. Prý mu sem občas jezdí ale dobrovolníci, pro které teď sám postavil týpí. Dokonce i s pevnou podlahou! Smekám. Prý chce, aby jim tu bylo dobře.
Ukazuje, že tu má tři úžasné psy a jestli mám radost. Říkám, že ne! Že z velkých psů radost nemá. Zdá se, že trochu posmutní a řekne, že je tedy nechá zavřené…
Ukazuje mi společnou kuchyň, koupelnu, jeho jeskynní byt a konečně vyrážíme k jurtě…
Ta je posazená o něco výše na pozemku, takže má člověk pocit vlastního soukromí. Vede k ní krásná kameny vysypaná cestička a už při příchodu je vidět, že si Antonio potrpí na detaily. Před jurtou je vyskládán chodník vyřezaný z kmenů stromů. Jurta má neobvykle velké dveře a dokonce čtyři okna.
„To není klasická mongolská jurta, tohle je kalifornský styl. Je mnohem více přizpůsobená západním potřebám a materiálům.“ Je vidět, že Antonio je kutil a v materiálech se vyzná. Vypráví mi o speciálním nátěru tekutým porcelánem, který zajistí, že vnějšek jurty vydří mnohem déle než bývá zvykem.
I vevnitř je dbáno na detaily. Hned u vchodu jsou malé věšáčky, ale ani ty nejsou jen tak obyčejné. Musel si dát práci s jejich výběrem. Překvapuje mě malá osobní koupelna a také lampičky ve všech částech jurty. Postel je velká a velmi pohodlná. A také jsou tu zcela automatická kamna, která umí udržovat teplotu.
Je zde wi-fi a dokonce se dá na noc vypnot, takže můžete spát prý úplně bez jakéhokoli rušení signálem. Tepelná izolační vrstva jurty prý zároveň slouží jako izolace proti některým rušivým signálům. Wi-fi vás tak možná budit nebude, ale počítejte s tím, že vás vzbudí kohouti. Je to jako spát v „údolí kohoutů“ kopci se tu vše skvěle nese a rozléhá. Zároveň špunty do uší to celkem řeší a raní zpěv ptáků je výjimečný.
Zbožňuju bydlet takhle blízko přírodě. Člověka nedělí tlustá zeď, ale tenký plát a to je prostě rozdíl. Také je velmi zajímavý pocit bydlet v kruhovém prostoru. Mne dělá velmi dobře. Je to takový pocit klidu, celistvosti, pohody… Ráno tu byla radost cvičit a dlouho se mi tak dobře nemeditovalo.
Problém pro mne byly pouze péřové peřiny. Jsem na ně alergická, ale chápu, že sem se hodí. Jsou lehké, příjemné a nádherně hřejí. No, prý má i nějaké vlněné, tak jsem zvědavá, jestli budu další noc spát zabalená v ovčí kůži nebo co tím myslel…
Kolem jurty máme vlastní prostor s posezením a barbecue a také venkovní sprchu, když vyjde sluníčko je to až dětsky radostný pocit moci se nahá koupat uprostřed přírody s nádherným výhledem na kopce kolem.
Je výhodou mít vlastní auto, aby si člověk dojel na nákup a uvařil nebo se podíval po okolí. Ale pokud nemáta tak jako já, Antonio vám i uvaří. Dnes jsem měla první večeři od něj a byla vynikající. Salát, pečené sladké brambory a další zelenina a jako dezert JAHODY s ČOKOLÁDOU! fakt mňam… Je pravda, že jsem byla na 5 hodinovém treku, takže možná nejsem objektivní 🙂 ale večeři v jurtě jsem si vážně užila.
A tady si můžete prohlédnout víc: https://lasuerte35.com/en/
Antonio, děkuji za péči, pobyt a naše rozhovory.
Autorka webu mujwonderland.cz